Literatura k malbě

Ahojky všichni, následuje slíbený seznam literatury.

Parramón, José: Teorie barev, Svojtka a Vašut, 1995;
Kniha shrnující na malé ploše základní vědomosti o barvách, jejich míchání a vzájemném působení bez ohledu na techniku. Názorně a ve zkratce je tu pojednáno o harmonii barevné škály. Málo textu, hodně výmluvných obrázků.
Hanuš, Karel: O barvě, Státní pedagogické nakladatelství, 1984
Teorie barev slovem inženýra a architekta. Velice dobrý úvod do pochopení terminologie barev a souvislostí světlo-barva-prostor. Barevná obrazová příloha ilustruje celou řadu pojmů a jevů, a to i přes nepříliš kvalitní tisk.
Pleskotová, Petra: Svět barev, Albatros, 1987
Tahle kniha má široký záběr. Autorka zde vysvětlí fyziologické předpoklady a odchylky ve vnímání barev, zavede do historie fyzikálních výzkumů i historie hledání chemických vzorců barviv, a provede nás galerií malířů a jejich děl způsobem, který vzbuzuje zvědavost, nutí k přemýšlení a zároveň je zábavný. Mé oblíbené příběhy o barvě. Škoda, že nevyšlo pokračování zhodnocující objevy a umění dalších dvaceti let.
Smith, Ray: Encyklopedie výtvarných technik a materiálů, Slovart, 2000
Zajímají Vás nejrůznější techniky malby? Praktická srozumitelná příručka s množstvím ilustrativních obrázků odpoví na většinu otázek, než se pustíte do malby.
Baleka, Jan: MODŘ barva mezi barvami, Academia, 1999
Historické souvislosti oblíbenosti nejen modré barvy, kdo a proč nosil šarlat, co symbolizuje bílá barva: nevinnost nebo smrt? Víte, že červenou tradičně používají toreadoři, ale proč ji nosí kardinálové a papež? Žlutá je neodmyslitelně barvou...
Weltonová, Jude: Jak vnímat obrazy, Perfekt, a.s., Bratislava, 1995
Rozumět obrazům není jen tak. Vidět neznamená rozumět a dívat se neznamená vidět. Překvapivé souvislosti mezi Michelangelovým Stvořením a Newtonovými "čárami", Mondrianovou Kompozicí a Poussinovým Klaněním zlatému teleti. Taky se tu dozvíte, že tykev je vlastně totéž, co vlaštovka (samozřejmě jenom na obraze).
Elkins, James: Proč lidé pláčou před obrazy, Academia, 2007
Někdy umělecké dílo v člověku vyvolává radost, někdy duchovní rozpoložení jako v kostele. Jsou díla, která chytnou za srdce. Jsou lidé, kteří se nad uměleckým dílem dojmou k pláči. Otázkou je, co nás to rozjitřuje nad skvrnami a čárami nebo kdo jsme, že to vyhledáváme.
Kishon, Ephraim: Picassova sladká pomsta, výpravy do moderního umění, Epocha, 2003
Tato kniha dodá argumentační střelivo všem, kteří pochybují o zdravém rozumu galerijních nákupčí. Ironický pohled na výtvarníky, jejich agenty, a byznys s uměním. Místy vtipný, místy žurnalisticky rozhořčený. Doporučuji k tomuto titulu přečíst i něco serióznějšího nebo získáte dojem, že umění je jeden velký podvod.
Thompson, Don: Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů, Prapodivné zákony ekonomiky současného umění a aukčních domů, Kniha Zlín, 2010
Marketing vévodí všem oblastem našeho života? Umění, jistě. Napínavý příběh o tom, jak se dílo stává ceněným uměleckým artefaktem, jaké okolnosti musí být příznivé a kdo u toho nesmí chybět. Prodat se dá prý cokoli, jen vytvořit poptávku. Jak se ale pozná dobré umění od ceněného se tu nedozvíme.
Volf, Petr: Na začátku je čára, Rozhovory s výtvarníky, Paseka, 2003
Rozhovory s výtvarníky pro Reflex najdete na internetu nebo v této knize. Mluví se tu trochu o obrazech a sochách, ale hlavně o významu a smyslu vyjádření, o hledání a ovlivnění, o tom, co je dobré a jak se stavěl z rašeliny dům.
Přibáň, Jiří: Pod čarou umění, Artlab, 2007
Právník, politolog, filozof, který se erudovaně vyjadřuje k umění a umělci si ho váží.  Zajímavé postřehy o kýči, etice, tabu v umění a společnosti. Návnada: "Žijeme v době, ve které diktát okamžité pozornosti nahradil estetický soud! A tak se ptáme, jestli nakonec Chris Ofili, bezesporu jeden z nejinspirativnějších představitelů dnešního britského výtvarného umění, vyhrál před lety Turnerovu cenu díky svému výtvarnému talentu a zručnosti, anebo proto, že k zobrazení Panny Marie použil kromě jiného i sloní trus. Je přízněčné, že miliony lidí vědí o <sloním hovnu>, i když Ofiliho obrazy nikdy neviděli."

Žádné komentáře:

Okomentovat